Archiv autora: admin

2010 – 2014 Supš a Voš Turnov – obor Umělecký kovář, zámečník

2014 – 2018 Supš a Voš Turnov – obor Umělecké slévárenství

2016 – Realizace plastiky Sval – Vila Nová Koulka, Praha – Smíchov, ul. Křížová
– Hefaistos, mezinárodní kovářský festival –  Ocenění v kategorii kovolitecké práce

2018 – Výstava ,,Stvoření okovy,, – Praha Betlémská kaple, Žižkov
– Klášter v Roudnici nad Labem

2019 – Hefaistos – Cena veřejnosti a čestné uznání poroty – Strom života

2020 – Realizace bronzové sochy sokola pro TJ Sokol Semily.
– Realizace sochy Psací pero, do parku v Bystřici u Benešova.

2022 – Kopie busty T.G.Masaryka pro ZŠ Lomnice nad Popelkou

* 2. září 1975

Je český videoherní designér, scenárista a režisér. Je spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios.

Od mládí se zajímá o informační technologie, kreslí komiksy a fotografuje. Vystudoval Střední uměleckou školu v Turnově obor plošné a plastické rytí kovů.  Kariéru začal jako grafik ve společnosti TIPAse zaměřením rytec kovů. V současné době nejen hry vytváří, ale také o nich píše. Mezi jeho nejznámější díla patří videohry Mafia: The City of Lost Heaven a Kingdom Come: Deliverance. Na Kingdom Come: Deliverance Daniel Vávra a jeho studio pracovali od roku 2011, hra vyšla v únoru 2018, v červenci 2022 se videohry prodalo na pět milionu kopií. V říjnu 2020 americký magazín Variety uvedl informace o započetí vývoje hrané adaptace KC:D, na níž by se měly podílet Warhorse Studios Daniela Vávry společně s americkou produkční firmou Wild Sheep Content, založenou bývalým manažerem Netflixu Erikem Barmackem.

(*1977 v Mladé Boleslavi)

V roce 1995 úspěšně dokončil studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově v oboru plošného a plastického rytí kovů. Hned po studiích s doporučením a ve stopách svého učitele a mistra v oboru Bořivoje Šimánka začal pracovat v družstvu hodinářské a umělecké výroby Znak Malá Skála. V roce 1998 mu do jeho života vstoupil zlatník a také absolvent SUPŠ Turnov Pavel Herčík, zakladatel firmy Jewelstudio, s kterou spolupracuje doposud. V roce 2003 se zcela osamostatnil a založil svou vlastní firmu.

Nyní se převážně věnuje výrobě raznic a ražbě medailí. Během svého života ale narazil i na výzvy z oblastí hodinářství, nástrojařství a jemné mechaniky, které ho v jeho odbornosti posunuli zase o něco dál…

V minulosti spolupracoval a realizoval zakázky pro tyto společnosti a instituce: Prim Elton hodinářská a.s., Univerzita Karlova, Univerzita Masarykova, Pražská mincovna, Bohematic/Robot Watch, Senát ČR, Znak Malá Skála, FAS Rakousy, Monstranz s.r.o, Jewelstudio,  Warhorse Studios a pro celou řadu měst i magistrátů…

Je to přední český průmyslový designér navrhující produkty, které se zpravidla vyrábí v milionových a mnohdy v miliardových sériích – dobře promyšlená forma návrhu vycházející z perfektní ergonomie a představy o jejím použití v každodenním životě se tak pro něj stala nedílnou součástí jeho designových koncepcí.

Nejprve vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově obor Broušení a rytí drahých kamenů. Dále pokračoval  Designem šperku, porcelánu i produktu (UJEP, VŠUP), díky stáži působil rok v Sheffieldu, na praxi odjel do New Yorku, kde brousil drahé kameny například pro Tiffany&Co (Stastny Lapidary).

Od roku 2005 jeho jméno pravidelně vídáme v žebříčku nejlepších designérů roku (dvojnásobný držitel titulu Designér Roku Czech Grand Design, Best of Dolce Vita), zabodoval ve světovém kole soutěže Electrolux Design Lab a následně pracoval jako designér v centru Electroluxu v Itálii. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal návrhem PET lahví pro Karlovarské minerální vody a skleněných půllitrů Radegast a Kozel, pro který natočil i reklamu.

Od roku 2011 vede Ateliér průmyslového designu na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde své zkušenosti předává mladým tvůrcům.

* 1972 v Praze

V roce 1989 se vyučil rytcem kovů a pracoval v rytecké dílně pro výrobu poštovních razítek. Po absolvování Střední uměleckoprů­myslové školy v Turnově v roce 1994 se dále privátně vzdělával u rytce Josefa Herčíka (1922-1999), jednoho z nejvýznamnějších představitelů naší známkové tvorby 2. poloviny 20. století, nosi­tele řady mezinárodních ocenění.

Jindřich Faktor se však nestal rytcem poštovních známek ani au­torem uměleckořemeslné zakázkové produkce obecně, i když se příležitostným ryteckým zakázkám všeho druhu nevyhýbá. I přes veškerý důraz na dokonalé řemeslné zpracování je pro něj v jeho autorské grafické práci prvořadé sdělení. S rytinou proto dokáže pracovat i velmi volně a kombinovat jí s jinými výtvarným pro­středky.

Autor příliš nevyhledává možnosti sebeprezentace. Na Grafice roku 2003 získal čestné uznání v kategorii malých formátů. Od roku 2015 je členem SČUG Hollar. Za podstatné považuje dvě ze svých výstav: “Linie~Cesty~Linie” v galerii Anderle (2007) a “NA POMEZÍ rytiny a kresby Jindřicha Faktora” v Galerii Univerzity Pardubice (2015). Spolupracoval například s Warhorse Studios, Paralelní Polis, Českou poštou a Janem Petrem Obrem (dnes Bo­hemia Paper, s.r.o.).

*1979

Vystudoval obor broušení a rytí drahého kamene na Střední uměleckoprůmyslové škole šperkařské v Turnově (1994 – 1998) a poté broušení a rytí skla na Vyšší odborné škole sklářské v Novém Boru. Zde dvakrát zvítězil v mezinárodní soutěži s návrhem designu nápojového skla. V letech 2000-2006 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana. Roku 2005 obdržel Ateliérovou cenu.

Poprvé vystavoval již během studia roku 2001. Pavel Vašíček brilantně ovládl staromistrovskou techniku olejomalby a upozornil na sebe ještě jako student, když mu byla udělena Ateliérová cena (Hlava, 2005). Patří k výrazným představitelům mladé generace českých realistických malířů, kteří vzešli z malířské školy Zdeňka Berana. Je dobře obeznámen s vývojovými etapami evropské klasické i moderní malby a zachoval si blízký vztah k expresionismu i barokní formě.

Používá široký rejstřík výrazů, od hyperrealistického portrétu k abstrakci a expresivní a gestické malbě. Jeho obrazy se vyznačují kontrastní a zářivou barevností, lehkostí a mimořádným citem pro barevné ladění. Malíř nepřestává klást důraz na intelektuální obsah sdělení. Ve svých obrazech mnohdy reaguje na masmediální kulturu, kulturní průmysl a jiné dobové fenomény s tím spojené. Klade si  otázky ohledně víry a její ztráty. Otázky týkající se intimity a identity člověka. Používá většinou velké formáty, ale i menší obrazy jsou plné napětí a vyznívají monumentálně. V krajinách, portrétech a monumentálních záhadně jinotajných malbách se snoubí emoce a konstruktivní složky, exprese, realita i abstrakce.  Také ve Vašíčkově krajinomalbě je obsažen dramatický prvek – i když zde chybí figury, je na obrazech přítomnost člověka zcela zřejmá a stejně jako v lidských duších tu probíhají prudká dramata, zuří bouře, naznačují se tajemství a otevírají skuliny do světa za obrazem. Žije a tvoří v Mnichově Hradišti.

Zastoupení ve sbírkách:

• Národní galerie v Praze

• narozen 1971
• v letech 1986-1990 vystudoval SUPŠ Turnov, ateliér akad. sochaře Jana Mastníka
• od roku 1992 kovář živnostník
• pozounista od přirození

Od započetí samostatné činnosti se věnuje zakázkové práci (od návrhu až po realizaci). Svou volnou tvorbou inspirovanou převážně figurálními motivy se autor pravidelně prezentuje na výstavách.

Slovo autora:

Jak sebestředné – vyučit se v klasickém oboru, věnovat se mu celý dosavadní život, striktně dbát na originalitu a kvalitní zpracování v době masové výroby , kopírování (čehokoli) a ředění již rozředěných myšlenek a myslet si, že to co děláte , děláte tak dobře a poctivě, že se z toho pozvolna stává umění.

Jaká to troufalost – bez spřízněného okruhu teoretiků, toto posléze vystavovat a nacházet stále širší publikum, jež si těmito kousky železa zaneřáďuje soukromí či dokonce veřejný prostor.

Jak pošetilé – v něčem tak subjektivním jako je vnímání umění hledat alespoň stín objektivity.

Jak donquichotské  – používat rozum udělují-li se Nobelovy ceny míru válečníkům, či v takové pseudovědě jakou je ekonomie.

Ale mě to k…a baví.

….. hlavně hlavou! (cokoli)

Libor Hurda

Josef Kukaň se narodil v roce 1949. Jako již třetí člen rodiny Kukaňů se i on v roce 1965 rozhodl pro studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, obor umělecký kovář.

  Jeho otec Josef Kukaň zde v letech 1939-1943 studoval obor zlatnictví a stříbrnictví a tentýž obor zde studoval i bratr Pavel Kukaň.

  Po úspěšném absolvování studia pokračoval Josef na škole konzervátorů v Brně, obor obrazy a polychromované plastiky. Dále absolvoval odbornou restaurátorskou stáž v Praze a kurzy malby a kresby při Akademii a VŠUP v Praze.

Zaměstnání:

• Umělecká řemesla Praha
• Národní muzeum Praha – historické oddělení správce sbírek
• Zámek Ratibořice – kastelán
• Okresní muzeum Mladá Boleslav – restaurátor
• soukromý podnikatel – restaurování obrazů
• od roku 1986 do roku 2012 soudní znalec v oboru obrazy, plastiky a starý nábytek

Výstavy:

• 5x samostatná výstava – obrazy a kované plastiky
• 4x Salon
• Galerie „Kavárna“ v Jestřebí

Díla:

• Slovník výtvarných umělců Mladoboleslavska
• podílel se na knize „Malíři Mladoboleslavska“
• symbolický klíč k městu Bělá pod Bezdězem slavnostně předaný malíři Maňáskovi
• restaurování busty Ferdinanda Fiscaliho

Některá díla jsou v majetku galerií, muzeí a soukromých sběratelů.