Archiv rubriky: Vystavující

*1979

Vystudoval obor broušení a rytí drahého kamene na Střední uměleckoprůmyslové škole šperkařské v Turnově (1994 – 1998) a poté broušení a rytí skla na Vyšší odborné škole sklářské v Novém Boru. Zde dvakrát zvítězil v mezinárodní soutěži s návrhem designu nápojového skla. V letech 2000-2006 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana. Roku 2005 obdržel Ateliérovou cenu.

Poprvé vystavoval již během studia roku 2001. Pavel Vašíček brilantně ovládl staromistrovskou techniku olejomalby a upozornil na sebe ještě jako student, když mu byla udělena Ateliérová cena (Hlava, 2005). Patří k výrazným představitelům mladé generace českých realistických malířů, kteří vzešli z malířské školy Zdeňka Berana. Je dobře obeznámen s vývojovými etapami evropské klasické i moderní malby a zachoval si blízký vztah k expresionismu i barokní formě.

Používá široký rejstřík výrazů, od hyperrealistického portrétu k abstrakci a expresivní a gestické malbě. Jeho obrazy se vyznačují kontrastní a zářivou barevností, lehkostí a mimořádným citem pro barevné ladění. Malíř nepřestává klást důraz na intelektuální obsah sdělení. Ve svých obrazech mnohdy reaguje na masmediální kulturu, kulturní průmysl a jiné dobové fenomény s tím spojené. Klade si  otázky ohledně víry a její ztráty. Otázky týkající se intimity a identity člověka. Používá většinou velké formáty, ale i menší obrazy jsou plné napětí a vyznívají monumentálně. V krajinách, portrétech a monumentálních záhadně jinotajných malbách se snoubí emoce a konstruktivní složky, exprese, realita i abstrakce.  Také ve Vašíčkově krajinomalbě je obsažen dramatický prvek – i když zde chybí figury, je na obrazech přítomnost člověka zcela zřejmá a stejně jako v lidských duších tu probíhají prudká dramata, zuří bouře, naznačují se tajemství a otevírají skuliny do světa za obrazem. Žije a tvoří v Mnichově Hradišti.

Zastoupení ve sbírkách:

• Národní galerie v Praze

• narozen 1971
• v letech 1986-1990 vystudoval SUPŠ Turnov, ateliér akad. sochaře Jana Mastníka
• od roku 1992 kovář živnostník
• pozounista od přirození

Od započetí samostatné činnosti se věnuje zakázkové práci (od návrhu až po realizaci). Svou volnou tvorbou inspirovanou převážně figurálními motivy se autor pravidelně prezentuje na výstavách.

Slovo autora:

Jak sebestředné – vyučit se v klasickém oboru, věnovat se mu celý dosavadní život, striktně dbát na originalitu a kvalitní zpracování v době masové výroby , kopírování (čehokoli) a ředění již rozředěných myšlenek a myslet si, že to co děláte , děláte tak dobře a poctivě, že se z toho pozvolna stává umění.

Jaká to troufalost – bez spřízněného okruhu teoretiků, toto posléze vystavovat a nacházet stále širší publikum, jež si těmito kousky železa zaneřáďuje soukromí či dokonce veřejný prostor.

Jak pošetilé – v něčem tak subjektivním jako je vnímání umění hledat alespoň stín objektivity.

Jak donquichotské  – používat rozum udělují-li se Nobelovy ceny míru válečníkům, či v takové pseudovědě jakou je ekonomie.

Ale mě to k…a baví.

….. hlavně hlavou! (cokoli)

Libor Hurda

Josef Kukaň se narodil v roce 1949. Jako již třetí člen rodiny Kukaňů se i on v roce 1965 rozhodl pro studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, obor umělecký kovář.

  Jeho otec Josef Kukaň zde v letech 1939-1943 studoval obor zlatnictví a stříbrnictví a tentýž obor zde studoval i bratr Pavel Kukaň.

  Po úspěšném absolvování studia pokračoval Josef na škole konzervátorů v Brně, obor obrazy a polychromované plastiky. Dále absolvoval odbornou restaurátorskou stáž v Praze a kurzy malby a kresby při Akademii a VŠUP v Praze.

Zaměstnání:

• Umělecká řemesla Praha
• Národní muzeum Praha – historické oddělení správce sbírek
• Zámek Ratibořice – kastelán
• Okresní muzeum Mladá Boleslav – restaurátor
• soukromý podnikatel – restaurování obrazů
• od roku 1986 do roku 2012 soudní znalec v oboru obrazy, plastiky a starý nábytek

Výstavy:

• 5x samostatná výstava – obrazy a kované plastiky
• 4x Salon
• Galerie „Kavárna“ v Jestřebí

Díla:

• Slovník výtvarných umělců Mladoboleslavska
• podílel se na knize „Malíři Mladoboleslavska“
• symbolický klíč k městu Bělá pod Bezdězem slavnostně předaný malíři Maňáskovi
• restaurování busty Ferdinanda Fiscaliho

Některá díla jsou v majetku galerií, muzeí a soukromých sběratelů.